Plesnice_znak

Turistické informace

Hrad Buben 

Hrad leží západně od Plzně na řece Mži. Přesná doba založení není známa, bylo to někdy ve 14. století.

Jméno hradu svědčilo by o založení nejdříve ve 12.století, kdy šlechta začíná se stavbou podobných sídel. Je ale též možné, že tu bylo sídliště ještě starší. Je svědkem oné doby našich dějin, kdy nově se tvořící šlechta ve 12. a 13. století usazuje se na odlehlých, nepřístupných místech.

R.1172 se připomíná Gumpold z Bubna, jako svědek na listině, týkající se obdarování hrobu sv. Václava v Praze.

R.1349 se zmiňuje o hradu listina císaře Karla IV, kterou obnovuje panovník Joštovi z Roženberka a jeho bratřím zástavu, již králem Janem danou, totiž průvod a mýto mezi Plzní až k hradu Bubnu. Tím je potvrzena domněnka, že hrad měl důležitou, strategickou a obchodní základnu, neboť ležel na údolní stezce z Plzně do Chebu.

V té době došlo patrně k rozrodu pánů z Bubna, kteří utvořili 2 větve. Stach z Bubna na Hrádku se svými syny Václavem Varlejchem, Rackem z Bubna a Držkajem z Hrádků, stal se zakladatelem rodu Varlejchů z B., jimiž náležel též ve 14. stol. hrad Vildštejn.

Bratr Stachův Otto usadil se v kraji královehradeckém a založil druhou větev hrabat z Bubna. Stach psal se též z Dolan (poznámka obec nedaleko - zatopená Hracholuskou přehradou v r. 1964) byl královským půrkrabím v Novém Bydžově a na Potštejně.

Ještě v letech 1394- 1427 vykonává podací právo v kostele v Jezné, ačkoliv hrad Buben je v majetku Heřmana z Jeřné a Nečtin. Tento drží hrad již kolem r. 1380.

Heřman pořizuje 1415 závěť pro případ úmrtí a zapisuje všechno zboží poručníkům svého syna Evana ve 2000 kopách grošů českých pro případ, že by tento zemřel bezdětek. Poručníky byli jeho 4 bratři.

Zboží sestávalo se z hradu Bubnu, a z vesnic Plešnice, Knije, Hracholusky, Jezná a Vejprnice. Zemřel r. 1420. Jeho syn Evan a s příbuznými a okolními šlechtici je na strane katolické a mocným opovědníkem strany pod obojí. Evan sám vstoupil s 10 koňmi do služeb Zikmunda a po celou husitskou válku hájil 14 let hrad proti husitům. Hrad celou dobu svého trvání nebyl nikdy dobyt.

25.11.1428 zúčastnil se Evan též podepsání příměří obou válčících stran. Před bitvou u Lipan 1434 Evan zemřel a zbyla po něm jenom dcera Jitka.

O držení zboží se mocně ucházeli jeho bývalí poručníci Vilém z Nečtin, Jan z Roupova a Vilém z Volfšteina, odvolávajíce se všichni na starou závě ť Heřmanovu. Z toho vznikl soud, který trval mnoho let.

Když r. 1437 byly zemské desky opět otevřeny, pospíšili si noví majitelé a vložili sem své domnělé právo. Pozůstalá vdova ovšem nelenila a s dcerou Jitkou vložila v desky též svůj odpor.

Vilém z Volfštejna vzdal své právo synům (3) a z nich Jan prodla svůj díl po smrti otcově 1446 za 2000 kop grošů Janu z Gutštejna, mocného rodu, který vlastnil více opevněných míst tohoto kraje.

Mezitím se stala Jitka plnoletou a prodala r. 1448 celé svoje dědictví po otci, jí bezprávně poručníky vzaté, své matce. Ta ihned podává žalobu u zem. soudu o jeho vrácení.

Jan z G. s bratrem Mikulášem se brání diplomaticky tím, že prohlašují hrad za majetek královský, který připadl komoře po Evanově smrti a vymohl si dokonce u krále Ladislava ( Pohrobka ) postoupení tohoto domnělého práva na svoji osobu. Soud rozhodl tak, že si Jan vezme do 3 let mladou Jitku za manželku a pod tou podmínkou zůstane v držení hradu a ostatního zboží.

Čas plynul a Jan se neměl k plnění závazku, Jitka se mezitím provdala za Přecha z Kunrantic a soud se obnovil znova. K narovnání došlo až v březnu 1456, které docílili rozhodčí Přibík z klenové a Jan starší z Rabštejna. Ti to rozhodli tak, že hrad měl dostati do 1 měsíce Jan z Volfštejna, bratři z Gutštejna, aby všechny věci na hradě nechali a hrad zúmyslně nepobořili.

Volfštejn se pak měl s Jitkou smluviti a jí věrně učiniti o všechny věci sporné. Naproti tomu se zavázal nový majitel dáti bratřím z Gutštejna 300 kop grošů.

Jan z Volfštejna odevzdal poté hrad Jitce, ale ponechal si Vejprnice tvrdě, že je svého času koupil dědičně od jednoho z Evanových poručníků. Vznikl nový soud, jehož hladký průběh zamezily patrně další pohnuté události.

Jitka záhy ovdověla, měla po prvním muži syna Abrahama a provdala se znovu za Oldřicha Janovského z Janovic, který se s manželkou usídlil na Bubnu. Nový pán byl ale jiného politického smýšlení nežli jeho předchůdci a stranil výslovně králi Jiřímu, ačkoli celé okolí patřilo k jeho odpůrcům.

Když papež Pavel II. 1464 dal Jiřího do klatby, přiměl faráře jezenského, aby tuto klatbu lidu neoznamoval. Oldřich brzi zemřel a nechal po sobě syny Jindřicha a Heřmana. Neznámo, který z nich stal se držitelem hradu.

Výbojnost přívrženců krále Matyáše zasahovala stále hlouběji do kraje a hrad se těžko bránil nepřátelským nájezdům. Aby zachránil, co se dá , Janovský učinil se zástupcem odpůrců Janem Laštovicem, dvorním sudím krále Matyáše narovnání, že prodá hrad Petru Chlumčanskému z Přestavlk a opustí jej s podmínkou, že po rytířském zvyku bude mu umožněn volný odchod se vším lidem, zbrojí a vozy. Ale plzenští páni rytíři, hlavně Kořenský z Terešova, tehdy purkrabí na Radyni, byli více lupiči nežli pány a tak se stalo, že při odchodu z hradu byl Janovský přepaden a obrán Kořenským, Sudou a Hošťálkem.

Rod Chlumčanských z Přestavlk držel hrad necelé století. Jan prodal zboží r. 1563 pánům Úlickým z Plešnic a Úlic, tehdy byl hrad již pustý.

R. 1648 připadá zboží koupí klášteru kladrubskému až do roku 1785, kdy Josef II. klášter ruší. Náboženský fond zboží rozdělil a část Čemíny odevzdává v dědičné užívání Janu z Erben, který ji r. 1806 nabyl trvale koupí. Od něj získává panství Jan Ant. ze Starků a několik dalších, menších majitelů. V první republice panství parcelováno, hrad připadá v majetek Klubu českých turistů.

Druhá větev pánů z Bubna dostala se 1562 v držení hradu Litic ve východních Čechách, odtud se pak psali z Bubna a Litic. Tato větev se od r. 1644 stává hraběcí.

 

 

 

 

 

 

Vyhledat v textu

spolky a sdružení

21. 7. Vítězslav

Zítra: Magdaléna

!!! OD 10.4.2017BUDE OPĚT OTEVŘENA PRODEJNA POTRAVIN V BUDOVĚ OÚ !!!

prodejna[1].jpg

SLUŽBY V BUDOVĚ OBECNÍHO ÚŘADU

V místnosti budovy obecního úřadu č.p.33 jsou poskytovány tyto služby:
rekondiční masáže a kadeřnictví NOVĚ KOSMETIKA od 1.7.2016 !
Pro více informací klikněte na

služby
P3150320.JPG[1].jpg

Návštěvnost stránek

071745
plesnice_footer_or.png